V létě 2011 proběhlo jako každý rok letní soustředění v Liberci – Rudolfově. Nejprve 16. – 23.7. to bylo soustředění nejmenších spolu s rodiči. Ti se – většinou ke svému překvapení – zapojili do intenzívního tréninku. A jednoho dne dostali všichni nečekaný úkol – napsat vyprávění na téma „Kung – Fu a já“. Ti větší sami, těm menším pomáhali dospělí přenést své myšlenky na papír. Všichni přijali svůj úkol velmi zodpovědně. Posuďte některé z nich:
Chodím na Kung – Fu, protože mě to baví a pomáhá to ve sportech. Chci umět se šavlí. Cvičím od 8 let. Těším se na vystoupení. Chci pomáhat mému bratrovi. Chci být čestný.
Tomáš, 10 let
Na Kung – Fu chodím už od školky a moc se mi to líbí. Ráda cvičím s tyčí a sestavy jsou ještě lepší. Ráda jezdím na soustředění, protože jsou vždycky nějaké soutěže a já je mám ráda. Kdyby nebylo Kung – Fu, tak nevím, jaký by byl můj život.
Kája, 8 let
Mám rád Kung – Fu.
Těším se na vystoupení.
Baví mě Kung – Fu.
Chci se ubránit starším spolužákům.
Chci se naučit s mečem.
Chci být policista a proto se chci naučit Kung – Fu.
Líbí se mi kniha Osmi mistrů.
Chci učit mladší děti a lidi.
Tomáš, 9 let.
Kung – Fu je moc dobré umění, protože se můžeš bránit proti nepřátelům a pomáhat dobru. Moje nejoblíbenější zbraň je tyč; z pěti zvířátek asi tygr.
Max, 9 let
Na Kung – Fu chodím od 9 let. Chodím tam, protože jsem se bál zlodějů a bezdomovců a tak podobně. Kung – Fu mě baví, ale někdy to flákám. Je to zábava a máme hodnou sifu.
Saša 11 let
Na soustředění jsem odjížděla s tím, že cvičit bude syn a já se budu starat o mladší dceru. A jaké je moje překvapení, že už tři dny cvičím Kung – Fu. A dalším velkým překvapením je, že jsem nadšená….
Mimochodem, už dlouho se nikomu nepodařilo rozklepat mi svaly na rukou i nohou!
Maminka
Kung – Fu jsem vnímal jako sport plný akčních soubojů pouze z televizních obrazovek.
Počátek zájmu o tento sport se mi nabídl, když syn začal navštěvovat kurzy výuky při škole Petry Lorenzové. Po nedlouhé době jsem se zúčastnil soustředění s výukou Kung – Fu právě se synem a od té doby jsem prakticky rozhodnut,že toto pojetí cvičení mi vyhovuje a kde si mohu nenásilnou formou ještě dokázat, že má tělesná schránka dokáže někdy i překvapivě zareagovat na různé způsoby fyzické zátěže. Celé toto by se však neodstartovalo, nebýt perfektního kolektivu, kterým jsem obklopen a kterému přeji, ať nám to vydrží co nejdéle. A tímto mu také děkuji.
Tatínek
Další týden následovalo soustředění dospělých a dorostenců. Tentokrát byla výuka jednoduchá – dopoledne se všichni učili sestavu tyč x tyč a odpoledne se trénovalo na vystoupení. Všichni odjížděli velmi spokojeni, unaveni a samozřejmě rozhodnuti, že příští rok musí jet zas; že letní soustředění si prostě nemohou nechat ujít!
Takže za rok se budeme těšit…